Velikonoční Travná 2009

9. - 13. 4. 2009

Velikonoční Travná patřila mezi nejhezčí travňácké akce na kterých jsem byla. Možná proto, že začalo krásné jaro a bylo teplo nebo to bylo tím, že nás nebylo ani málo ani moc. Zkrátka tak akorát.

Knížku Malý princ jsem už kdysi četla, ale spíše z donucení. Vůbec mě nebavila, protože jsem ji ani trochu nerozuměla. Když jsem se ale nad ní zamyslela teď, zjistila jsem, že v ní jsou hluboké myšlenky. Pokaždé se tam dá najít něco nového.

Více než Malý princ pro mě zanamenala páteční bohoslužba v Javorníku a večerní křížová cesta. Byl to pro mě silný zážitek, protože jsem na ní byla poprvé. A bylo to pro mě o to silnější, že jsem měla kolem sebe svou rodinu a přátelé. V neděli se mi nejvíce líbilo, že jsme všichni šli navštívit Adolfa Petra. Určitě ho to moc potěšilo. Odpoledne už někteří odjížděli domů, ale většina nás zůstala až do pondělka.

Asi nejsem sama, komu bylo líto, že to tak rychle uteklo a že se zase musíme loučit s kamarády i s Travnou. Těším se na další setkání s vámi všemi:))))))

Jarča Ševčíková

Ahojky Travňáci,

za letošní Velikonoce na Travné jsem moc ráda. Počasí nám vyšlo moc pěkně. Diskuse a povídání o Malém Princi bylo zajímavé - nikdy mne nenapadlo se na tuto knížku dívat očima křesťana - spíš to bylo pro mne tak trochu filosofické dílko. Velikonoční zvěst možná i proto pro mne letos měla trochu jinou podobu než obvykle ...

Jsem moc ráda za společenství, pohodovou atmosféru, vzájemné přijetí i pomoc, atp. ... Bylo nás tentokrát tak nějak přiměřeně, ani moc, ani málo, takže společný čas prožívala v poklidu a s radostí ze setkání se "starými známými" i s novými mladšími účastníky :-). Jsem taky moc ráda, že jsme mohli navštívit alespoň na chvíli Hanu a Adolfa a jejich rodinku v Javorníku :-) Byl to moc fajn čas.

Lenka Navrátilová

Na velikonoční Travné jsem byl ve společenství mé rodiny v Kristu, což bylo pro mě velkým povzbuzením do dalších dnů. Jakoby jsem byl zase na chvíli v ráji. Pod Hanyiskovým skvělým vedením jsem se mohl i více prospat než obvykle a i kratší programy se mi velice zamlouvaly. Byl jsem moc rád, že se nic nelámalo přes koleno a naše setkání plynulo přirozeně dále.

Dojel jsem v pátek odpoledne a celý víkend do pondělí jsem prožil úplně fajně. Připomenutí největší milosti od Pána Boha pro nás jsme krásně oslavili ve sdílení se a taky na Bohoslužbách v pátek a neděli. Páteční procházka z Travné do Javora na Bohoslužby a zpět mi udělala též dobře. Slunění na sobotní brigádičce v Javoru podtrhlo takovou Velikonoční pohodičku, která prostupovala celým setkáním. I výletíček k večeru s Bobem a Jarčou přes hory a doly nebyl k zahození. V neděli po bohoslužbách jsme byli navštívít Adolfa s Hanou a potěšit je našimi ksichty. V neděli večer jsme pak zhodnotili myšlenky Malého prince a bylo jich požehnaně, ať už mrchy liška s hadem, či nabubřelá kytka skrývající lásku a podobně. V pondělí jsme místo šlehání žen uklidili barák a jeli dom.

Petr Harth