Mini-kalendář: November | ||||||
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
Cíl: 250 000,- Kč | |
Dnes: 59 202,- Kč | |
76,32 % zbývá | |
Další informace ZDE.
Aktualizace 10. 07. 2017
Pro ty, kteří mají RSS čtečku nebo RSS umožňuje jejich prohlížeč, je na našich stránkách k dispozici RSS kanál. Můžete tak mít rychlé informace o titulcích článků a novinek. RSS kanál zpráviček.
Bližší informace o RSS vůbec můžete získat např. na stránkách www.root.cz.
Přihlášení
Vytvořit nový účetZaslat zpět heslo
Vyučování o vizi - Setkání
Na předchozích setkáních jsme se zabývali textem z Koloským a odnesli jsme si především to, že cokoliv děláme, chceme dělat pro Boha a k Jeho slávě. Ve vizi můžeme vidět tři "prostředky" které vedou k proměně:
- Společenství (ZPV1)
- Setkání (dnes)
- Vyučování (příště)
Co znamená pro mě setkání
- Rozhovor
- Společenství není omezené časem a prostorem setkání, ale během setkání vzniká a buduje se
- Hluboké setkání je esence života vůbec - setkání je vždy nyní, nejde ho odložit do budoucnosti nebo provést v minulosti a proto v dnešní době, kdy se hodně spěchá jde o to konkrétní setkání "tady a teď" čím dál víc. Stejně jako nejsme stvoření především proto, abychom Bohu sloužili, ale abychom s Ním měli vztah - tak stejně jako pro lidi je pro nás dobré, abychom se setkávali, protože se přitom proměňujeme atd.
Všechen skutečný život je setkání
(citát od Martina Bubera)
Buber dělí setkání do dvou kategorií:
Já–Ono - Monolog, jen se snažíme brát, resp. je to o nás. Podle Bubera je vlastně většina setkání tohoto typu.
Já–Ty - Dialog, poznání - jen v tomto setkání můžeme poznat Boha.
Jak se můžeme setkávat s lidmi a s Bohem tak, aby to bylo Já–Ty?
Buber žil v období průmyslové revoluce a pozoroval, že vztahy jsou více obchodní a neosobní a nelíbilo se mu to - na to reagoval. V dnešní době tento trend pokračuje s novým prvkem - vztahy nejsou jen "obchodní" (quid pro quo), ale i virtuální.
Například - získat "přátelství" je možné pomocí jediného kliknutí (samozřejmě je to hyperbola, ale ne zas tak realitě vzdálená). Pak se třeba setkáme v reálu, a koukáme na vymyšlené vztahy v seriálech atd.
Další příklad: kostel/církev - lidé chodí do kostela konzumovat - mají dojem, že křesťanství je o tom, co poslouchám za hudbu, že chodím do kostela, že čtu křesťanskou literaturu... Naše vztahy jsou více a více "obchodní" a virtuální.
A nyní vyvstává otázka - dá se tímto způsobem setkat na té úrovní Já–Ty?
Ve virtuálním setkání jde o věci, které můžeme smazat, můžeme za sebou spálit mosty - virtuální setkání je postavené na image, které si ale můžeme vybudovat zcela libovolně a můžeme ho zahodit, kdy chceme...
→ Skrze virtuální vztahy nelze člověka opravdu dobře poznat - nejde se tak setkat Já–Ty - nepoznáš charakter člověka, jako reakce, jeho strach, hřích ani pro co hoří a co má na srdci.
Bez setkání Já–Ty neznáš Boha ani sebe.
Ř 1,25: Vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo stvořiteli. On budiž veleben na věky - a možná se stává, že vyměníme Boží pravdu, skutečné setkání, za lež - lacinou náhražku, setkání, které je o nás.
První příklad - Jákob
Podívejme se na příběh Jákobova zápasu s Bohem. Měli bychom ale pamatovat na kontext tohoto setkání:
1.M 25 - Izák miloval Ezaua, Rebeka milovala Jákoba; Jákob "ukradl" Ezauovi prvorozenství.
1.M 27 - Podvod - Rebeka navede Jákoba k tomu, aby podvedl otce a získal jeho požehnání (místo Ezaua). Proč to Jákob udělal? Možná byl ochoten udělat cokoliv, jen aby mu otec řekl, že ho má rád - i pokud to nebude pravda, nebude to upřímné - lidé jsou ochotni udělat cokoliv pro tu otcovskou lásku.
Ale - potom, co požehnání dostal, musel z rodiny odejít.
Jákob se od matky naučil, že pokud něco chce, musí pro to něco udělat - a ne vždycky úplně čistě. Vypadá to ale, že vždycky když něco chce a snaží se to získat množstvím své snahy, tak se to na něj obrátí (podobně u Lábana - dostal Leu místo Ráchel a musí pak sloužit ještě déle...). Potom zase Jákob podvede Lábana a je to tam takhle pořád dokola.
Jákob se dozví, že se bude muset potkat s Ezauem...a má strach, protože Ezau k němu jde s množstvím lidu a bojí se o život. Posílá tedy lid a dobytek k Ezauovi jako dary...pořád se snaží to zvládnout, nějak to vychytat a vymyslet - a potom se modlí ve stylu "Když mě zachráníš, budu ti sloužit" - pořád jde v jeho myšlení vidět snaha získat si něco dohodou.
Po přebrodění Jaboku zůstává Jákob sám a pak s ním někdo zápasí. Je noc, on je sám...a někdo s ním zápasí. (1M 32:23-33)
Tenhle zápas je dost zvláštní setkání:
- Je to fyzický zápas
- Bůh vidí, že nevyhraje...
- ...poraní mu kyčel...
- ...změní mu jméno.
Takže Jákob se má dalšího dne setkat s Ezauem a místo Božího povzbuzení nebo nějaké zjevné pomoci ho Bůh zraní... Ale Bůh mu dává nové jméno a to v tehdejší kultuře znamenalo novou identitu.
Co nám to říká o setkání s Bohem? Jákob to nevzdával, byl vytrvalý. Celý život zápasil se svým sebevědomím a především tím, že chtěl mít vládu nad svým životem - i skrze lež nebo manipulaci a tenhle okamžik je vyvrcholení toho všeho.
Jákob se vždy chtěl s Bohem setkat na úrovni Já–Ono - "když mě zachráníš, budu ti sloužit". Ale Bůh za ním přichází a v podstatě říká "pokud se se mnou chceš potkávat, bude to bolet, bude to na úrovni dialogu, budu chtít proměnu - dám ti novou identitu." Ale právě z takového (opravdového) setkání pak vyplývá opravdové požehnání.
Chceme-li proměnu, potřebujeme opravdové setkání s Bohem - a to je jedině na úrovní Já–Ty.
Co v tom teď vidíme?
- Je fakt dobré vidět to v celém kontextu, kde zjevně jákob chce věci řídit, má nějakou svou představu... Ale Pán Bůh to chce jinak, chce náš charakter proměňovat podle sebe i když je to nepříjemné a bolí to - ale pokud do toho jdeme, tak to stojí za to.
- Myslím, že tam vážně jde vidět ta proměna, protože od tohoto okamžiku sice pořád pozorujeme, že Jákob tíhne k tomu například mít radši Josefa než ostatní - ale už nedělá takové podvody sám, je proměněný.
- To, co dělal, se mu vrátilo - jeho synové ho podvedli.
- Je vidět, že to všechno byl Boží plán, protože i tyhle špatný věci byly součástí Božího plánu na to, aby se Izrael dostal do Egypta atd. - a přitom by třeba vše bylo jinak, kdyby Jákob Josefa neprotěžoval, kdyby ho synové nepodvedli...
- Často chci setkání s Bohem jako Já–Ono - chci hezčí dům, nebo funkční dům na Travné... ale Bůh se se mnou chce setkávat opravdově - Já–Ty - a to bychom měli chtít i pro lidi, se kterými se setkáváme na Travné; aby to setkání vedlo ke skutečné proměně.
Druhý příklad - žena u studny
J 4:7-26
Trocha kontextu - celá ta situace je docela podivná - Ježíš mluví se ženou, dokonce se Samařankou; navíc tam jsou sami, s tím, že ona má pochybnou minulost... Navíc studna je místo setkání (Izák tam potkal Rebeku); taky to může vypadat, že se jí Ježíš ptá, zda je svobodná ("Jdi, zavolej svého muže...") - kdyby to někdo chtěl špatně interpretovat, tak to jde docela snadno.
Jak vypadala ta konverzace?
- J: Dej mi pít
- Ž: Proč se mnou mluvíš?
- Rasově-kulturní překážky
- J: Kdybys znala, co dává Bůh a věděla, kdo s tebou mluví...
- Ježíš vede rozhovor na duchovně-osobní rovinu
- Ž: Ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde vezmeš vodu? Jsi snad větší než Jákob?
- Zůstává na "přízemní" úrovni, ale zároveň dělá náboženskou narážku a snaží se zjistit více o Ježíši
- J: Mám vodu, po které nebudeš žíznit.
- Mluví o spáse
- Ž: Dej mi napít té vody, abych už nežíznila a nemusela sem chodit pro vodu.
- Asi nepochopila přesně, o čem Ježíš mluví, ale docházelo jí, že mluví o něčem jiném a není jí to příjemné, proto se snaží rozhovor převést zpátky na "triviální" úroveň
- J: Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.
- Ježíš tím ukazuje na to, že ona má nějakou žízeň/zápas, kterou se snaží ukojit tím, že střídá muže - vede ji k sebepoznání
- Ž: Nemám muže
- Což je i není pravda
- J: Správně jsi odpověděla, že nemáš muže. Vždyť jsi měla pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž.
- Ukazuje, že zná její zápas
- Ž: Pane, vidím, že jsi prorok. Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě.
- Už chápe, že Ježíš nepřišel na rande, ale že je to prorok a baví se o duchovních věcech. Vytahuje zpátky náboženské rozdíly, které jsou pro ni bariérou; vyhýbá se osobnímu tématu, ke kterému šel Ježíš
- J: Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.
- Vrací se zpátky k osobnímu vztahu s Bohem - místo není až tak důležité, Duch a pravda jsou.
- Ž: Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko
- Odhalí, kdo má pravdu - Židé nebo Samařané.
- J: Já jsem to.
- A říká to velice hezky - ten, který k tobě mluví - v tom je to setkání
Vidíme, že žena se chce setkat na nějaké úrovni - a zdá se, že nechce jít hlouběji (mluví o vodě, náboženství, zeměpise a potom říká "Mesiáš nám to řekne" - to není můj problém). Naproti tomu Ježíš začíná s něčím banálním, ale pořád s tím jde dál a do hloubky (mluví o opravdovém poznání a touží po tom, aby ta žena poznala, kdo je Mesiáš a taky aby poznala sebe).
Když se setkáváme s Bohem, poznáváme i sami sebe - a bez opravdového setkání s Bohem nedokážeme opravdově poznat sebe.
Co v tom vidíme
Co znamená setkat se s Bohem?
- Stejně jako u Jákoba, který se musel vyrovnat s tím, že hledal uznání otce, vyrovnat se s věcmi, se kterými bojujeme (resp. dovolit Bohu, aby to nějak vyrovnal) - tak i ona měla žizeň po něčem, kterou se snažila nasytit vztahy a to Ježíš odkrývá a ukazuje, že právě to je ten problém. Ale není to jen o bolesti, je v tom i naděje - říká jí, že pravdu zná a že ta je s nadějí na obrácení.
- To odkrytí asi zase není moc příjemné.
- Ježíš začíná s nadějí, nabízí živou vodu a až pak přechází k těm osobním problémům.
Setkáváme se s Bohem takto?
- Jo; právě proto se mi asi často nechce do modliteb, protože aby to bylo upřímné a opravdové, tak to potom bolí.
- Taky, ale trochu jinak; třeba když si uvědomuju, že něco chci a modlím se za to, ale je to spíš ono Já–Ono...
- Někdy se modlím a chci, aby to setkání s Bohem mělo okamžitý efekt, jako instantní jídlo. Chtěl bych mít pravidelnější osobní čas s Bohem (dlouhý, třeba den nebo víkend)
Další otázky:
- Umožňuje tvoje služba, aby druzí lidé se s Bohem setkali?
- Jak to můžeme udělat, aby taková setkání byla na Travné?
Co dále chystáme
Nový web
Současný web Travné nám už slouží značnou dobu a přestože většinu našich požadavků splňuje, chtěli bychom web nový. Proto v současné době přemýšlíme, co všechno by měl umět a mimo jiné nás napadají tyto věci:
- Lepší přihlašování na akce - proč byste měli pokaždé vyplňovat své číslo a email, když by stačilo mít na webu účet a přihlásit se - a zbytek by se automaticky vyplnil? Navíc by nám to usnadnilo výběr peněz na akci, protože bychom si mohli dopředu vytisknout tabulky přihlášených.
- Integrace s Facebookem - nebojte, web půjde používat i bez facebookového účtu, ale faktem je, že převážné množství fotek z Travňáckých akcí se na Facebooku vyskytuje a my bychom toho chtěli využít. Chtěli bychom tedy propojit naši stránku na FB (a její fotky, události atd.) s webem www.travna.cz.
- Nový design
- Zjednodušená struktura - občas je problém na současném webu něco najít. S tím bychom chtěli něco udělat :)
...a mnohá další vylepšení. Samozřejmě budeme rádi i za vaše podněty, které můžete posílat na info@travna.cz.