Podzimní Travná 2013

25. - 30. 10. 2013

Něčím novým pro mě byla podzimní Travná. Chtěl jsem poznat lidi, kteří staví život
na totožných hodnotách jako já sám, přál jsem si setkat se s odlišnými názory a postoji lidí… Kde jinde než právě v Domě setkávání?

Program byl pestrý a různorodý, byl naplněn přednáškami v různých pojetích, diskusními chvílemi, společnými modlitbami a zpěvem. Nedělní bohoslužba v Javorníku byla taktéž v režii účastníků Travné.,, K čemu církev?" byl název kázání, které bylo proloženo několika němými scénkami. Cesta zpět se stala pro několik šťastlivců improvizovaným výletem nádhernou podzimní krajinou.

Osobně jsem si velmi cenil přednášky a sdělení o misijní cestě do Indie. Nikdy před tím jsem se nesetkal s člověkem šířícím svou víru tímto způsobem. Nechyběly zajímavé fotografie představené formou prezentace, doprovázené chytlavým výkladem. Jiný večer představil Jan Dospiva mnohé své písně, kterým nescházel osobitý humor. Samozřejmě, jako na každé Travné, nechyběly tzv. dílny. Slack­‑line byla jedna z oblíbených, při které se člověk zasměje, a zkusí si, jak moc je či není nemotorný.

Program s duchovní (křesťanskou) tématikou by se dal rozdělit na: modlitby, přednášky s diskusními skupinkami, zamyšlení pro jednotlivce nebo písně, kterých bylo požehnaně. Téma celého setkání neslo název ,,Kázání (i) beze slov", což bylo asi důvodem k trochu odlišnému postoji k jinak klasičtějším přednáškám. Jejich místo z části zaujala třeba pantomima nebo scénka. Nechyběly ani příležitosti, kdy byla připravena určitá stanoviště,
na kterých se každý mohl ponořit do sebe sama a trávit čas s Bohem.

Z mého pohledu je program na Travné obdařen větším počtem charismatických prvků, než bych uvítal já sám, ale rozhodně musím připustit, že naprostá většina stanovené rozvržení upřednostňuje. Taizé pro mne bylo něco úplně nového a jsem rád, že jsem se dozvěděl také něco dalšího. Poslední den mého pobytu jsem naposledy vychutnal podzimní přírodu na vycházce v úzkém kruhu lidí, cílem naší cesty se stala blízká křížová cesta. Když jsem o hodinu později jel domů, uvědomoval jsem si, že mám za sebou skoro týden plně prožitého života.

František Pecina