Silvestrovská Travná 2011 / 2012

27. 12. 2011 - 1. 1. 2012

Travná je jedním z mála míst, kde se člověk cítí v pohodě a má až na výjimky dobrou náladu. :) Byla jsme tam letos poprvé a hodně mě překvapilo, co se stane, když se sjede tolik milých a úžasných lidí. Všichni jsou vřele otevření, a tím pádem nikdo nový nemá problém zapojit se do kolektivu. :)

Program byl kvalitně připravený a provedený, věřím, že stejně jako já, i ostatní si s toho určitě odnesli spoustu nových věcí. Celé dohromady to bylo hodně povzbuzující. :) Aby se to sezení trochu vyrovnalo, tak jsme šli na procházku (půldenní výlet), na které jsme se všichni dostatečně protáhli a pokochali jsme se pohledem na krásnou zmrzlou krajinu okolo. Jedinečné bylo v podvečer Silvestra „ohlédnutí za uplynulým rokem“ a půlnoční bohoslužby.

Když jsem po Novém roce nastoupila zpátky do školy a spolužáci si povídali, co prožili (podle mě to měli všichni úplně stejné :) ), tak jsme si v hlavě říkala: „Měla jsme tu nejlepší oslavu Silvestra a Nového roku ze všech.“ :)

Eliška Barotová, Olomouc

Jako každý rok jsem přemýšlela, kde oslavím Silvestr. Řekla jsem si, že udělám změnu a pojedu na Travnou. Letos bylo téma Následování. Domluvila jsem se s Jíťou a vyrazily jsme směr Travná. Během cesty se k nám přidal Matýsek, takže cesta byla vtipná.

Když jsme dorazili na místo, bylo už tam asi kolem patnácti účastníků, kteří se také rozhodli strávit konec roku na Travné. Po chutné večeři následoval večerní program Následování a peníze, který si připravil Tom Koutecký. Po programu jsme si mohli popovídat, hrát hry nebo jít do pelechu.

Ráno nás probouzela píseň zpívaná a hraná Tomem a Marťou. Po nějaké chvíli se všichni ocitli na snídani, kde nám bylo řečeno, že se jde na krátkou vycházku. Tak jsme vyrazili. Ale copak se nestalo. Cestou jsme se nečekaně rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina došla na Letiště a řekla si, že počká na druhou. Ta ale přes Letiště nešla, takže se všichni shledali až u oběda. Po obědě začali postupně přijíždět další účastníci. Odpoledne bylo volnější, takže každý ho trávil tak jak uzná za vhodné. Po výtečné večeři měl program Petr Jasinský o Následování a církvi.

Další den nás opět probouzela úžasná hudba. Takže nám nezbývalo nic jiného, než sejít dolů a nasnídat se. Dopoledne jsme si mohli vybrat ze tří dílen. Nabídka byla taková: teologická, rukodílna nebo novinářská. Nejvíce účastníků měla dílna teologická pod vedením Blacka. Rukodílnu měla Aďa a novinářskou Jíťa. Rozhodla jsem se pro rukodílnu, i když se přiznám, že mi takové věci moc nejdou. Vyráběli jsme pfka a výzdobu. Mezitím se dodělal oběd a my jsme mohli nasytit naše hladové žaludky. Během odpoledne dojelo nejvíce lidí. Zábava byla zase zcela podle nás - povídání, hraní her, spánek anebo co koho napadlo… Večer měl program Aleš Rosický o Následování a čase. Další den jsme se vydali na výlet pod vedením Blacka. Některým se zdál trochu delší, ale já jsem byla ráda, že jsem se mohla podívat po dlouhé době na Borůvkovou horu. Po návratu jsme se navečeřeli a hodně z nás šlo odpočívat. Večer jsme si vyslechli program od Daníka Marka s názvem Následování a moje hodnota.

A konečně nastal dlouho očekávaný poslední den v roce! Během dne jsme měli nacvičit nějakou scénku na večerní zábavný program. Dopoledne byla hudební dílna, kde jsme nacvičili několik písní na bohoslužby. Dílnu vedl Míša Skotnica a Sam Mach (ten přišel, až se pořádně vyspal :) ).

Společně jsme se sešli až v pět odpolednem ohlédnutí za uplynulým rokem. Zamýšleli jsme se, modlili a zpívali. Podle mě úplně geniální rozloučení a přivítání nového, snad lepšího roku. Po krátké přestávce jsme se přesunuli na zábavný program. Tím nás provázeli Pavla Štefková a Jirka Marek. Mohli jsme shlédnout plno zajímavých scének jako např. (Popelušku, Česnek, Trapnou pohádku…), slyšet Telefonát, kde jsme se dozvěděli, co se děje na Travné a dokonce si zahrát i hru na zvířátka a samozřejmě oukejovku. Chvíli po programu jsme se sešli na bohoslužby, které vedla Evča Urbanová na téma Následování a život. Po boho-službách už jsme si všichni přáli vše nejlepší do Nového roku a jedli a pili, co hrdlo ráčí. Někteří v jídelně zpívali až do doby, kdy dost lidí už vstávalo. Pak už následovalo balení a hurá domů. Některým se sice nechtělo, ale všechno jednou končí, i takové skvělé akce, jako byla tato.

Hanka Plachá, Opava