Text - 1. Janova 1:1 - 2:17

• Co se vám vybaví u slova společenství?
  • Jsme spolu, povzbuzení, sdílení, modlitby, chvály, církev
• Jaké obrazy používá písmo pro společenství?
  • Rostlina a ratolesti, jednota těla, stavba
• U slova tma?
  • Nebezpečí, hřích, nevidím na cestu
• U slova světlo?
  • Bezpečí, teplo, vidím na cestu, odhaluje hřích, ukazuje věci jaké jsou
• Protiklady - světlo a tma, pravda a lež, život ve hříchu a bez hříchu
• Jaké vidíte posloupnosti příčin a důsledků:
  • Aby mohli mít lidé podíl na společenství, musí jim být evangelium zvěstováno; společenství je dokonce důvodem zvěstování
  • Důsledkem společenství je radost
  • Kdo nenávidí svého bratra je lhář
  • Chodíme-li ve světle, budeme se snažit žít bez hříchu
  • Pokud chodíme ve tmě, tak i když říkáme, že máme společenství, lžeme a dokonce činíme z Boha lháře
• Kdy máme/nemáme společenství (podle tohoto textu):
  • Když jsme ve světle jako On je ve světle, máme společenství
  • verš 1:3 - společenství má být s Otcem a Synem
  • Když jsme ve tmě, nenávidíme bratra, říkáme, že jsme bez hříchu - nemáme společenství
  • Můžeme si myslet, že žijeme jako dobří křesťané a máme dobrý vztah s Bohem - pokud ale máme problém v nějakém vztahu, naše společenství není zdravé - pak jsme lháři, nejsme ve světle, nejsme s Bohem (asi právě o tomto Jan mluví)
• verš 2:7 - co je to staré přikázání? "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, myslí, tělem"
• verš 2:8 - co je to nové přikázání? - Mluví se o Kristu, protože v Něm se to vítězství stává skutečností, "tma ustupuje a pravé světlo již svítí"
• Odbočka se slovníkem - výraz, který je použitý - "obcování" - se používal v SZ jen v kontextu modloslužby - člověk obcoval s modlami, byli na stejné úrovni - ovšem vůči Bohu byl služebník, podřízený. S Kristem můžeme konečně mluvit o obcování, on sestupuje k nám.
• Co znamená, že jsme poznali Boha? verš 2:3 - "Podle toho víme, že jsme poznali Boha, jestliže zachováváme Jeho přikázání", verš 2:5 - "Kdo zachovává Jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle." - ale nesmí se to převrátit - můžeme zachovávat přikázání a neznat Boha; skutky jsou důsledkem vztahu s Bohem.
• verše 2:15-17 - jak tomu rozumíte?
  • Co se myslí světem? Asi to není vše pomíjivé - muž má milovat svou ženu plně, ne jen jako duchovní bytost. Světem se tedy spíš myslí pomíjivé a hříšné touhy, dychtění, na čem si v životě zakládáme, po čem toužíme - Jan používá v řečtině slovo tělo, viz Pavlovy epištoly :)
  • Toto je i pro nás na zamyšlení:
    • Na čem si zakládáme?
    • Po čem toužíme?
    • Věříme nějakým lžím? (Například - věřím úplně Bibli, nebo pochybuju o věcech, které cítím jinak?)
    • Jaké jsou mé vztahy s nejbližším okolím?
    • Chodím ve světle?

Souhrn

• Vzájemné společenství s Ježíšem Kristem a spolu navzájem přináší radost.
• Společenství s Ním je možné jen když chodíme ve světle a žijeme v pravdě - pak máme společensví i spolu navzájem
• Jinak řečeno - vyznání hříchů a odpuštění, život ve světle a pravdě je pro účast na společenství s Ježíšem a spolu navzájem nezbytné
• Pozor na lež, klam a tmu
• Chodit ve tmě (žít ve lži, hříchu - myslet si, že jsme v pořádku a nehřešíme) je lež a klam a dělá lháře i z Boha (není v nás Boží slovo)
• verš 2:14 - Tak vítězíme nad Zlým, že slovo Boží v nás zůstává - a z kontextu (verš 1:1) se Slovem života myslí Ježíš

Jak bychom definovali společenství:

• Křesťané mají společenství, když skrze Krista a v jednotě Ducha Svatého k sobě přistupují v lásce, aby sdíleli své životy v radosti a chvále i smutku a obtížích.
• Je to skupina lidí, kteří sdílí vizi, již se snaží přínosem své rozdílnosti naplnit. Je to skupina s jednotícím prvkem (vize, Ježíš Kristus, ..) a vytváří si hlubší vztahy a jednotu. Skupina se setkáváním proměňuje a proměňuje i své členy - členové ve společenství obrušují své hrany a je těžší, aby odpadli.
• Společenství je skupina křesťanů, kde se láska k Bohu i k sobě navzájem projevuje prakticky. Funguje vzájemné odpouštění, důvěra, naslouchání si, modlitby za sebe navzájem, nešíří se pomluvy, je ochota pomoci si materiálně/finančně/prací.
• Společenství znamená mít společný podíl na Kristu a v Kristu, společnou jednotu s Otcem a Jeho synem Ježíšem Kristem. Společenství máme jen tehdy, když chodíme ve světle, žijeme v pravdě, jako Bůh je světlo, ve kterém není žádná tma. Toto společenství se projevuje vzájemnou láskou, službou, poslušností Božího slova.

Co si o tom myslíme?

Proč nám Bůh dal společenství a proč chce, abychom ve společenství žili?

Diskuse:

• Umět se chovat jako člověk ve vztazích; umět vykládat Bibli v kontextu společenství
• Jsme údy těla a proto se potřebujeme navzájem. Ruka nefunguje sama od sebe, nýbrž tělo potřebuje ruce, nohy,... - proto máme každý jiná obdarování a povolání
• Aby všichni jedno byli, aby svět poznal, že Bůh si je zamiloval (Bůh chce na společenství křesťanů zjevit svou lásku)
• V tomto společenství bychom se měli tu lásku učit, abychom ji pak mohli žít ve světě
• Společná modlitba - buduje vztahy, má moc
• Aby Bůh byl skrze společenství oslaven
• Církvi je svěřeno poslání šířit evangelium + nějaké další verše z Efezkým - ovšem je otázka rozlišování církve a společenství (v něčem je to stejné, v něčem různé)
• V Efezkým chce Bůh použít Církev ke své oslavě a k lidem pro poznání Boha (Ef 3:10)
• Protože společenství může vykonat to, co jednotlivec nemůže

Motivace - neumíme žít ve společenství

Někteří historikové vykládají jako jeden z vlivů reformace důraz na individualitu - osobní spása, všeobecné kněžství a v důsledku pak důraz na soukromí a podobně. Možná jsme (jako západní společnost) ztratili schopnost žít ve společenství - používáme termíny jako rodina, církev, společenství, ale neumíme je žít.

Jak vypadá společenství u vás ve sboru?

• přátelské - lidé mají zájem, baví se s novými lidmi, zeptají se, jak se člověku daří
• povrchní - lidé se ptají, ale ve skutečnosti se tak dobře neznají a ani je to nezajímá (nikdo se neptá na to, jak se nám daří včetně špatných věcí, aby se za nás mohli třeba modlit)
• vcelku funguje - ale necítím se moc být jeho součástí; vztahy jsou dobré, lidé se snaží být aktivní a třeba se i schází k modlitbám, chtějí spolu být
• je rozdělené na skupinky - skupinky se mezi sebou moc nebaví, ale sbor ani moc není otevřený a nebaví se s nově příchozími

Dobré společenství (jak jsme ho popsali dopoledne) je něco velmi vzácného; společenství, kterému bychom mohli říkat tělo nebo rodina je něco víc, než si obvykle představujeme (a určitě více, než jsme zmínili výš). Jak ale vypadají naše společenství, když by si skoro nikdo nevšiml, pokud bychom odešli? Co z toho plyne - v každém sboru možná existuje nějaké společenství, ale od toho, co je společenství Kristovo jsme velmi daleko.

Tedy - chtěli bychom se zaměřit na tento problém. Na druhou stranu nás naše kultura tlačí k názoru, že já jsem nejdůležitější a navíc mi dává všechny prostředky k tomu, abych byl sám, abych se izoloval od ostatních lidí; aby vztahy byly méně osobní.

Pohled Bible

Podívejme se do Bible - 4 důvody, proč je společenství velmi důležité:

1. J 15:10-12; 1J 1:3-4 - vidíme slovo aby, za kterým následuje důvod společenství, totiž aby naše radost byla úplná/dokonalá.
2. 1J 4:7-8 - Společenství je pro nás dobré měřítko toho, že jsme s Bohem.
3. 1J 4:12; J 17:21-23 - Společenství je svědectví nevěřícím/světu o Bohu. Dělat evangelizaci bez společenství není dost dobře možné.
4. Ž 133 - Lidské vztahy - společenství nás učí bezpodmínečné lásce (takové, jakou má Kristus k nám). Obraz v žalmu - požehnání ve společenství přetéká (jako olej na vous Áronův, jak chermónská rosa...). Společenství má být požehnáním i pro druhé.

Jak praktikovat společenství v Setkávání?

Bylo by dobré mít konkrétní nápady, jak uvést učení o společenství ve skutek.

• Pro nás je to obtížnější než pro společenství v místní církvi, protože se nevídáme tak často - proto je dobré i užít moderní techniku (Internet atd.) + společenství na dalších setkáních (Travná, VT).
• Na Travné je moc lidí na to, aby tam bylo dobré společenství.
• Oponuje - společenství není jen osobní sdílení; na Travné dřív třeba kdo dovezl čokoládu, dal ji do kuchyně a pak se snědla společně. Množství není překážkou společenství. Ochota pomáhat (v kuchyni i jinak)!

(Diskuse byla mnohem delší, ale postrádala zapsatelnou formu)